"Dvojrozhovor" s p. uč. Vendulou SAIDLOVOU             + p. uč. Josefem BARTOŠEM

Redakce: Odkud jste k nám přišli?

P. uč. Bartoš: Já jsem z Velké Polomi, ale teď bydlím v Porubě.

P. uč. Saidlová: Já jsem z Poruby.

R: Jakou školu jste studoval/a nebo ještě studujete?

P. uč. B: Ještě dokončuji Ostravskou univerzitu - magisterské studium tělocviku a výchovy k občanství.

P. uč. S: Já jsem studovala němčinu - tlumočnictví a překlad, teď si ještě dodělávám pedagogické minimum.

R: Jaké je vaše oblíbené jídlo ze školní jídelny?

P. uč. B: Zatím jsem nebyl na žádném obědě, protože přítelkyně doma vaří. Takže zatím nemám oblíbené jídlo.

P. uč. S: Já jsem zatím taky nebyla, takže taky zatím nemůžu říct.

R: Kniha nebo film?

P. uč. B: Spíše film.

P. uč. S: Film.

R: Oblíbený žánr hudby?

P. uč. B: Tak to asi bude pop a rock.

P. uč. S: U mě taky asi taky pop.

R: Léto nebo zima?

P. uč. B: Jaro.

P. uč. S: Léto

R: Nejoblíbenější a nejméně oblíbený předmět?

P. uč. B: Tak nejoblíbenější byl tělocvik a asi nejméně oblíbený byla chemie.

P. uč. S: U mě byla nejoblíbenější angličtina. Nejméně oblíbené bylo všechno, kde se počítalo - matematika, fyzika, chemie. Nejhorší byla asi matematika.

R: Kdybyste mohli potkat jednu významnou osobnost, která by to byla?

P. uč. B: To by byl asi Petr Čech. Bývalý brankář z Chelsea a reprezentace ČR.

P. uč. S: Václav Havel.

R: Jaký je váš největší sen?

P. uč. B: Můj největší sen je mít krásný velký dům s výhledem na západ slunce.

P. uč. S: Mým největším snem je být spokojená a zdravá. A moje rodina ať je taky spokojená a zdravá.

R: Jaké jste měli známky na základní škole?

P. uč. B: Do šesté třídy samé jedničky a pak nejhůř dvojky. Ale většinou si myslím, že to bylo vždy s vyznamenáním.

P. uč. S: Já jsem vlastně do pětky chodila tady, tak to byly, myslím si, jedničky. Na gymplu se to trošku zhoršilo, ale taky jedničky a dvojky.

R: Provedli jste někdy na škole nějaký průšvih?

P. uč. B: To si teď nevzpomínám. Maximálně, že jsem trefil míčem notebook učiteli v tělocviku, ale to byla jeho chyba, že ho měl v tělocvičně, že jo. Tak jsme za to potom všichni dostali trest. Museli jsme klikovat.

P. uč. S: Já asi ne. Nic si nevybavuju. Takže asi ne

R: Věnujete se nějakému sportu?

P. uč. B: Aktivně fotbalu.

P. uč. S: Já ráda chodím na hory.

R: Do které země byste se chtěli podívat?

P. uč. B: Asi na Bali.

P. uč. S: Vietnam.

R: Proč zrovna naše škola?

P. uč. B: Já to mám spojené trochu s fotbalem, protože tady v Porubě trénuju brankáře. Vlastně už od června a díky tomu fotbalu jsem dostal i nabídku ze školy, šel jsem na pohovor k paní ředitelce, vybrala si mě a jsem tady.

P. uč. S: Já jsem byla ráda, že jsem se mohla vrátit na školu, kam jsem sama chodila, takže když přišla nabídka na angličtinu a němčinu, tak jsem byla ráda.

R: Jak se vám tu líbí:

P. uč. B: Zatím moc, je to moje první zaměstnání ve škole. Čekal jsem to horší a těžší, ale zatím jsem spokojený a baví mě to.

P. uč. S: Já taky můžu říct, že jsem spokojená. Všichni jsou moc milí, i děti jsou vesměs šikovné, takže fajn, jsem spokojená.